Austrálie - informace o Austrálii

Prvního osídlení se kontinentu dostalo před 40 až 50 tisíci lety z oblasti jihovýchodní Asie. Od počátku 17. století začínají krajinu nazývanou „terra australis incognita“ (v překladu neznámá země na jihu) objevovat nizozemští mořeplavci. Prozkoumali severní a západní pobřeží, východní pobřeží si vzal na starost James Cook a pojmenoval je Nový Jižní Wales.

Nové britské zámořské teritorium vzniklo osídlením Port Jacksonu (dnes Sydney), jehož výročí se dodnes 26. ledna slaví jako Den Austrálie. Příchod Evropanů ovlivnil skladbu tehdejšího obyvatelstva. Původních obyvatel Aboriginců zde žilo kolem tří set tisíc, avšak zavlečením nemocí i postupných kulturním rozkladem se jejich počty snižovaly. Živili se jako lovci či sběrači, vynalezli bumerang, oddávali se poměrně bohatému spirituálnímu životu a nezdržovali se příliš dlouho na jednom místě. Následovaly pokusy o asimilaci a v 21. století žijí sice Aboriginci ve městech po boku „bílého muže“, avšak stále víceméně kulturně odtrženi. Naopak spojení zažilo šest australských oblastí roku 1901. Od té doby se datuje historie státu zvaného oficiálně Australský svaz.

Formálně je v čele státu královna Alžběta II., jejímž zástupcem na australském území je generální guvernér. V hlavním městě Canberra žije pouhých tři sta tisíc lidí. S jinými počty se setkáme ve městech na východním pobřeží. V nejlidnatějším městě Austrálie – Sydney našlo svůj domov 4,6 milionu obyvatel. Zeptáte-li se jich na náboženství, přes čtvrtinu by tvořili katolíci, o několik procent méně anglikáni.

Cesty většiny turistů začínají v Sydney. A to nejlépe v jeho historickém středu kolem místa, kde před několika stovkami let zakotvila anglická loď s trestanci na palubě, aby zde založili novou kolonii. Nutno říci, že se jejich snažení vyplatilo a dnes můžeme z Port Jackson vidět scenérii s budovou opery, výškovými budovami i překrásným mostem. Řeč je o Harbour Bridge, jehož nepřehlédnutelný oblouk měří půl kilometru. Stavba byla dokončena roku 1932 a dodnes umožňuje most nejen stálý dálniční provoz, ale i oblíbenou turistickou atrakci tzv. bridge climbing (doslova „mostolezectví“). Z jižního pylonu je pro zájemce možný výhled s dalekohledy i s přednáškou nebo procházka po mostním oblouku. Rozhodně si při výstupu nahoru všimnete budovy tvarem připomínající několik škeblí. Dominantu Sydney snad není potřeba ani představovat. O stavbu tohoto šperku moderní architektury se zasadil dánský stavitel Jørn Utzon, ale kvůli komplikacím se na stavbě nepodílel až do samotného konce roku 1973. Sydney Opera House v sobě ukrývá 5000 míst k sezení v různých sálech. V parných dnech vám spíše než rozpálený beton přijde vhod chladivý stín stromů v Královské botanické zahradě východně od opery. Za zmínku stojí také Sydney Tower s výškou 305 metrů a několika observačními podlažími pro turisty. Naše další kroky povedou o něco více na jih do státu Victoria. A přímo do města Melbourne, jež bylo mezi roky 1901 – 1927 dokonce hlavním městem a dnes je druhým největším městem Austrálie. Melbourne bývá často označováno jako „město parků a zahrad“. Hned po příjezdu vám bude zřejmé, že přídomek nezískalo náhodou. K návštěvě lze doporučit Royal Exhibition Building s mnoha expozicemi a překrásnými zahradami. Pro milovníky panoramatických pohledů je zde přichystána Eureka Tower s nejvyšší vyhlídkou na jižní polokouli.

Vzhledem k větší roztroušenosti australských měst je cestování mezi nimi docela zdlouhavé. Ale vidět kus Austrálie za to rozhodně stojí.

Země je zde bohatá na nerostné suroviny. Pod povrchem se skrývá černé i hnědé uhlí, bauxit, ropa, zemní plyn, cín, zinek, v produkci zlata je Austrálie dokonce 3. na světě. S výsadním postavením hutnictví a petrochemie se rozhodně nemůže měřit rostlinná výroba, jež zabírá pouze 6,5% plochy země. Stále vzrůstající je intenzita turismu. Odhaduje se, že za rok přijede na kontinent až 5 miliónů turistů. A mají zde co obdivovat. Podél queenslandského pobřeží se táhne Velký bariérový útes. Se svou délkou přes 2000 kilometrů je nejdelší sítí korálových útesů na světě. Poskytuje útočiště čtyřem tisícům druhů ryb, mořským ptákům, hadům atd. Tento monumentální výstavní stánek přírody je možno jasně vidět i z vesmíru. Samozřejmě je Velký bariérový útes zapsán na seznam UNESCO a navíc velkou většinu plochy tvoří chráněná přírodní rezervace. V Západní Austrálii můžete najít největší monolit na světě Mount Augustus. Převyšuje ho však Mount Kosciuszko, jež je s 2228 metry nejvyšší horou Austrálie. V severní části kontinentu převládá tropický pás a odpovídá tomu jak fauna tak flóra. Pralesy s eukalypty jsou ideálním útočištěm vzácné koaly. Pro zajímavost „koala“ je pojmenování, které vačnatcům přiřkli domorodci a v překladu znamená „nepije“. Střední část kontinentu se vyznačuje polopouštěmi a pouštěmi, kde najdete nejvíce původních obyvatel. Klima na jihu pak připomíná naše mírné, evropské. Z hlediska druhového vývoje je Austrálie odříznuta od vnějších vlivů, proto zde žije poměrně velké množství endemických druhů. Mezi již tradiční biologické zvláštnosti patří ptakopysk a ježura. Mláďata obou se rodí z vejce, avšak v průběhu růstu sají mléko matky. Periodicky se na kontinent vrací důsledky klimatického jevu El Niño.